Město Pacov

Na rozhraní Českomoravské vysočiny a jižních Čech mezi Táborem a Pelhřimovem leží na katastrální rozloze 3 584 ha město Pacov s 5 000 obyvateli. Patří k němu místní části Jetřichovec, Velká Rovná, Bedřichov, Roučkovice a Zhoř. Jeho nejstarší známá historie zasahuje do přelomu 13. a 14. století. První písemné zmínky o městě jsou ze začátku 14. století a hmotné doklady jsou ještě starší. Patří k nim zejména románsko-gotický náhrobek Hrona z Pacova, unikátní po stránce historické i umělecké. Obdobím prvního rozkvětu města je 15. a 16. století, kdy Pacov obdržel první městská privilegia. Do této doby spadá i gotická přestavba děkanského kostela. Roku 1519 město získalo právo volby purkmistra, užívání znaku a pečeti. V roce 1597 za Michala Španovského z Lisova byl Pacov povýšen na město panské. Po vládě Jana st. Černína z Chudenic přešel do majetku Zikmunda Myslíka z Hyršova a jeho závětí se panství i město stalo majetkem církevního řádu bosých karmelitánů.

Řád byl zrušen za josefinských reforem, ale teprve druhá polovina 19. století znamenala oživení hospodářského, kulturního a spolkového života. Tady má svůj základ současná průmyslová výroba – strojírenství pro potravinářský průmysl (tehdy mědikovectví) a drobná kožená galanterie.

Roku 1888 získal Pacov rychlejší spojení se světem díky otevřenímčeskomoravské transverzální dráhy. Začátek 20. století byl pro město významný i co se týče historie motocyklového sportu. Pravděpodobně tady vznikla myšlenka založení mezinárodní motocyklové federace, která pak byla uskutečněna v Paříži na prvním kongresu FIM 22. prosince 1904. O dva roky později, 8. června 1906, se jely první mezinárodní závody na Pacovském okruhu. Tuto historii připomínají pamětní deska na budově zámku, expozice jednostopých vozidel na hradě Kámen a Veterán rallye Pacov, závod historických motocyklů, konající se každoročně v červnu.
PacovLéta po roce 1918 znamenala po hospodářské stránce především rozvoj truhlářství. Kvalita pacovského nábytku byla vyhlášená a k jeho propagaci sloužily i dobře organizované nábytkářské trhy.

Důležitými kulturními událostmi ve 20. a 30. letech 20. století byly akce spojené se jménem nejznámějšího pacovského rodáka – Antonína Sovy. Tento význačný představitel české poezie 90. let 19. století se ve městě narodil 26. února 1864. Pacovsko se mu stalo věčným zdrojem básnické inspirace a také se sem na sklonku svého života často vracel. Návštěvy tehdy již těžce nemocného básníka byly pro město vždy výjimečnou kulturní událostí, právě tak jako pozdější vybudování obou Sovových pomníků. V těchto letech lze hledat kořeny dřívějších, ale i současných Sovových Pacovů.

Německá okupace a 2. světová válka znamenaly především ztráty na lidských životech. Většina židovských obyvatel, jichž bylo ve městě poměrně hodně, se už z Osvětimi, Terezína a dalších táborů nevrátila.

V prvních poválečných letech došlo k oživení podniků a živností, kulturního a společenského života. Po roce 1948 byly postupně všechny znárodněny a načas ustala i spolková činnost. Některé spolky, jako divadlo a pěvecký sbor, obnovily později svoji činnost v rámci osvětové besedy, některé zcela zanikly, jiné se naopak vytvořily, např. národopisný soubor. K podstatnému rozšíření podniků s tradiční výrobou, ale i k vybudování nových došlo v 60.–80. letech 20. století. V té době byly také vystavěny nové školní budovy, poliklinika s lékárnou i nová sídliště – bohužel většinou s panelovou výstavbou. Velké negativum představoval necitlivý demoliční zásah do historické zástavby v centru města. Poslední desetiletí postupně zaceluje tyto jizvy. Nově opravenými fasádami získává město na barevnosti a příjemném vzhledu. Nejmarkantnější změnu prodělalo náměstí s nově opraveným děkanským kostelem. Téměř po dvaceti letech se Pacov dočkal opětného zřízení gymnázia a byl vybudován Dům seniorů. Rozvoj je patrný také v podnikatelské sféře, kdy mnoho pacovských firem a živnostníků dělá svou kvalitní prací dobrou vizitku nejen sobě, ale i celému městu, a to na území České republiky i v zahraničí.

V Pacově se pořádá mnoho kulturních a sportovních akcí, z nichž některé se staly tradicí. Pacovský motokros, fotbalové, tenisové a volejbalové turnaje, atletické závody, vícežánrový hudební festival pacovský poledník, Den regionů, Kozimberské posvícení a mnohé další dokládají, že v Pacově má sport a kultura silné zázemí. Za návštěvu stojí také Městské muzeum Antonína Sovy, které bylo založeno jako historické muzeum v roce 1908. Ve 30. letech minulého století se muzejní sbírky rozšířily o literární pozůstalost básníka Antonína Sovy a později ještě o pozůstalosti dalších významných rodáků, malíře Jana Autengrubera a Jana Vojny, divadelníků Jiřího Frejky a Saši Machova. Okolí města je vhodné pro aktivní trávení volného času. Oblast Pacova a mikroregion Stražiště nabízejí přibližně 100 kilometrů tras značených nebo navržených v cykloturistických mapách. Jejich povrch je většinou asfaltový a vedou po komunikacích 3. třídy a po místních komunikacích. Trasy jsou vhodné pro každý typ jízdního kola. I pěším turistům se nabízí takřka neomezené možnosti. Po značených turistických trasách se lze vydat například na nedaleký hrad Kámen, Sovovou stezkou na Strážiště, či se jen tak toulat okolím Pacova.

Ostatně není nic snadnějšího, než se přesvědčit na vlastní oči. Město je vstřícné ke všem svým návštěvníkům