Město Pacov má tyto místní části:
- Bedřichov
- Jetřichovec
- Roučkovice
- Velká rovná
- Zhoř
Bedřichov
Místní část Bedřichov se nachází 3,5 km západně od Pacova. Název obce je zřejmě odvozen od jména držitele původní tvrze, přesnější údaje však nejsou k dispozici. Nejstarší dochované historické prameny dokazují, že již na mapě z roku 1350 byla zakreslena zemanská tvrz, která bohužel během staletí zanikla. Prvním známým majitelem tvrze Bedřichov byl Mikuláš z Bedřichova, o němž se dochoval záznam z roku 1475. V průběhu minulého století byla obec Bedřichov střídavě samostatná a střídavě patřila k obcím Zhoř a Zhořec. Od roku 1980 je obec součástí města Pacov. Na návsi se mezi vzrostlými stromy nachází kaplička, vystavěná a zasvěcená Panně Marii v roce 1935. Její zvon byl za okupace odebrán a po skončení 2. světové války neporušen vrácen zpět. Rovněž na návsi se nachází kulturní dům, kde se obyvatelé vesnice pravidelně scházejí na popovídání nebo při organizovaných akcích. Obchod v Bedřichově není. V současnosti v obci funguje Sdružení dobrovolných hasičů a pravidelně se schází Klub žen. Jednotliví občané se angažují jako myslivci, rybáři, včelaři nebo jako ochránci přírody. V obci se nachází 2 objekty živočišné výroby VOD Jetřichovec. Ráz vesnice podtrhuje pravidelné dodržování starých zvyků – Mikuláš a čerti, Velikonoce (děti s řehtačkami obcházejí celou vesnici a v sobotu ráno vybírají koledu, na Velikonoční pondělí chlapci chodí s pomlázkami), pálí se čarodějnice.
Jetřichovec
Místní část Jetřichovec se nachází 4 kilometry severozápadně od Pacova. Název obce je zřejmě odvozen od původního majitele obce, jistého zemana Jetřicha. Odtud vychází první název obce Jetřichova ves, posléze Jetřichoves.Obec se pyšní malebnou návsí, jejíž dominantou je kaplička, původně zasvěcená Janu Nepomuskému a po přestavbě znovu zasvěcená Sv. duchu. Proto se uvnitř kapličky můžeme obdivovat překrásnému obrazu „Seslání Sv.ducha“ od mistra Tomana. K návsi ještě patří pomník obětem 1. a 2. Světové války. Nákup lze provést buď v prodejně smíšeného zboží, a nebo ve velkoskladu potravin na druhém konci návsi.Bývalou školní budovu si místní občané předělali na kulturní dům, ve kterém se scházejí k různým akcím. Velkým zpestřením horkých letních dnů je koupaliště za vsí, jehož údržbě je věnováno mnoho času. V obci se nachází VOD Jetřichovec.O veškeré dění v obci se stará Sbor dobrovolných hasičů, založený již v roce 1922. V roce 1989 byl založen i sbor mladých hasičů, který má na kontě řadu soutěžních úspěchů.Vesnice je v okolí známa dodržováním starých zvyků a obyčejů například: masopustní průvod, Pálení čarodějnic a Jidáše, zvyky velikonoční, vyhrávání Josefům, atd… Pro dobrý průběh těchto akcí obec disponuje řadou kvalitních muzikantů různého věku.
Roučkovice
Místní část Roučkovice se nachází 2,5 km východně od Pacova Původ názvu je z vlastního jména Rúčka (Roučka) – ten kdo má malou ruku, nebo nemá ruku vůbec. Nejstarší písemná zmínka o Roučkovicích je z roku 1388. Nejzajímavější stavbou v obci je návesní kaplička, z poloviny 19. století, ve které byl do roku 1946 umístěn zvon z roku 1759. Z drobných sakrálních staveb je to kříž na kraji osady z r. 1847 u původní hlavní cesty do Pacova a boží muka z roku 1678, která jsou v poli asi v polovině vzdálenosti mezi Pacovem a Roučkovicemi. K významným rodákům patří Josef Mička (nar. 1949). Součástí Roučkovic je také osada Hrádek nacházející se 3,5 km severně od Pacova. Nejstarší zmínka o Hrádku je z roku 1358. Hrádek byl původně osadou s tvrzí vzniklou na přelomu 14. a 15. století. Majiteli byli Hrádkové z Hrádku. V druhé polovině 16. století byl Hrádek součástí pacovského panství, tedy v majetku Španovských z Lisova. Pro ně neměla tvrz žádný význam a zpustla. Tvrz definitivně zanikla při velké přestavbě hospodářského dvora začátkem 16. století. Koncem 18. století byl Hrádek připojen k Roučkovicím. Roku 1831 byl na Hrádku zahájen provoz cihelny, který byl ukončen v roce 1975. Cihelna dodávala své výrobky do širokého okolí. V roce 1994 byla v opuštěném areálu zahájena výstavba a provoz skládky komunálního odpadu. V roce 1902, byl založen Sbor dobrovolných hasičů, který funguje dodnes. Z podnětu tohoto sboru byl v roce 1938 postaven na roučkovické návsi pomník padlým v I. světové válce. V roce 1979 byly Roučkovice sloučeny s Pacovem.
Velká Rovná
Místní část Velká Rovná se nachází 4,5 km západně od Pacova. Původ názvu je zřejmě z místa, na kterém byla osada založena. Nejstarší písemná zmínka je z roku 1396. 7. května 1544 byla tato ves vložena do zemských desek Kateřinou z Hrádku. Roku 1922 byla provedena změna názvu obce Rovná na Velká Rovná. V roce 1991 byl vybudován obecní vodovod, proto již není nutné spoléhat jen na vlastní studny, které mnohdy v letních horkých dnech nestačily. Od roku 1998 v obci není obchod. Občané využívají každý pátek možnost nakoupení základních potravin v pojízdné prodejně nebo jezdí za nákupem do Pacova. Každý rok o pouti první neděli v září probíhá v místní kapličce slavností mše. V obci pracuje jediná činná organizace a to sbor dobrovolných hasičů založený 25. dubna 1925. Sbor čítá jedenáct činných členů a dvanáct přispívajících členů. Za spolupráce s městem se tento sbor stará o rozvoj Velké Rovné.
Zhoř
Místní část Zhoř se nachází 5 km severozápadně od Pacova. Její název je od slova shořeti – osada zřejmě vznikla na místě, kde byla půda k obdělávání získána pálením porostů a celých lesů. Nejstarší písemná zmínka je z roku 1369. Ve Zhoři je kostel z poloviny 18. století, ale zmínky o farním kostele jsou o několik století starší. Od druhé poloviny 18. století měla tato osada i školu, která byla v roce 1977 uzavřena. V první polovině 20. století zde žilo 214 obyvatel a byla zde pošta a četnická stanice. Nejvýznamějším rodákem je choreograf Saša Machov (vlastním jménem František Maťha, 16.8.1903–19.6.1951). Patřil k těm význačným divadelníkům, kteří ve 30. letech 20. století vytvářeli naše nejpokrokovější scény. Za 2. světové války byl dobrovolníkem čs. zahraniční armády a účastnil se bojů v Africe. Po onemocnění odjel do Londýna, kde zůstal až do konce války. Po válce odmítl všechny zahraniční nabídky a vrátil se domů. V Národním divadle zformoval baletní soubor, vychoval vynikající sólisty a uvedl pozoruhodné baletní premiéry. Mnohým jeho talent a úspěchy začaly vadit. Psychický nátlak na Machova byl tak silný, že mu nakonec podlehl.